Proč bychom měli plodiny na záhonech střídat?

Zahradničení je tak trošku věda sama o sobě. Být dobrým zahradníkem nebo pěstitelem vyžaduje zkušenosti, ale také vědomosti a orientaci mezi plodinami. Vyplatí se i vědět, jaká hnojiva jsou vhodná a která nikoli. Osevním plánem si dopomůžeme ke zdravým a kvalitním plodinám. Pokud totiž pěstujeme na jednom místě několik let jednu a tu samou plodinu, můžeme pozorovat zhoršení její kvality, protože ubývá v půdě živin. Chudá půda je pak náchylnější na choroby a škůdce, a protože každá z plodin do ní vylučuje určité látky, které se v ní nahromadí, v dalších sezonách již vývoj plodin není tak bujný. Proto by se měly rostliny každý rok střídat a stejnou plodinu mít opět na daném místě minimálně po 4 letech.

V takovém případě nezáleží na velikosti záhonků. V těch vyhnojených chlévskou mrvou se bude dařit salátovým okurkám, bramborám, pórku nebo také košťálovinám. Vyhnojíme-li dobře uleželým kvalitním kompostem, můžeme se těšit na pěkné kedlubny, celer i patisony. Organické hnojení naopak nemusí kořenová mrkev s petrželí, pastinák a česnek s cibulí. Na čisté nevyhnojené záhonky se hodí především bylinky a koření, kopr, hrášek i fazole.

Příkladů střídání plodin je hned několik a záleží čistě na zahradníkovi, jak bude postupovat. Například máme-li záhonků pět, prostřídáme plodiny následovně:
· První rok sázíme brukvovité, luštěniny, cibuloviny, okopaniny a kořenové.
· V roce druhém přichází na řadu okopaniny, kořenové, brukvovité, luštěniny a cibuloviny.
· Třetí sezonu začnou luštěniny, pak cibuloviny, okopaniny, kořenové a brukvovité.
· Ve čtvrtém roce kořenové, brukvovité, luštěniny, cibuloviny, okopaniny.
· Nakonec v roce pátém jsou to cibuloviny, okopaniny, kořenové, brukvovité a luštěniny.
Toto střídání plodin je samozřejmě orientační. Mezi tradiční luštěniny patří hrách a cibule, působí poté i jako zelené hnojení a střídáním se zabrání šíření třásněnek nebo hniloby. Brukvovité zelí, květák, ředkvičky, potřebují zásaditou půdu, aby se jim dařilo. Měly by být vysazovány po luštěninách. Okopaniny jako brambory nebo rajčata mají raději každý rok půdu jinou, protože hlízy, které zůstanou v zemi, přispívají k množení plísní a háďátka. Nesvědčí jim ale vápno. Kořenová mrkev a petržel vyžadují přiměřené hnojení. Nakonec cibuloviny jako česnek, cibule nebo pórek jsou náchylní na bílou hnilobu, napadení háďátkem nebo padlími. Střídáním plodin na záhonech zabráníme šíření nemocí i škůdců.