Sehnat půjčku je snadné, pokud máme někoho solventního, kdo nám je ochoten kdykoliv přispěchat na pomoc. Když máme třeba hodného a bohatého strýčka, ozveme se mu v případě, že nám došly peníze a potřebujeme další, a on zaloví v trezoru a peníze nám dá. Ovšem je tu jedna nepříjemná skutečnost. A tou je fakt, že skoro nikdo z nás takového mimořádně bohatého strýčka nemá. A nemíváme ani jiné dostatečně bohaté blízké příbuzné, na které by se dalo spolehnout, kteří by nám podobně pomohli. A je u nás někdo jiný, kdo by měl peněz dost a mohl nám je tedy půjčit? Jistě, že je.
Ale jsou to bohužel jenom finanční ústavy. A proč říkám ‚bohužel‘? Samozřejmě proto, že takové banky sice peníze mají a lidem je půjčují, ale není jisté, že mezi těmi, kdo se od nich dočkají pomoci, budeme v případě potřeby i my osobně.Banky nejsou naši přátelé a jejich půjčky nejsou motivované touhou pomáhat těm, kdo se ocitli v nouzi. Banky půjčují peníze, aby je dostaly i s úroky zpátky. Žádnou jinou motivaci nemají. A proto s klidem odmítnou jakéhokoliv žadatele o pomoc, který jim nedokáže dost zaručit takové splacení půjčky. Kdo nemá dost velké příjmy nebo má záznamy v registrech dlužníků, nemá naději.
Ale půjčky jsou nám lidem někdy přesto potřeba. A když nedokážeme přesvědčit ty, kdo o půjčkách rozhodují v bankách, musíme se o to pokusit někde jinde. A naštěstí nám to dost často vyjde u nebankovní hypotéky. U které po nás sice požadují, abychom měli z čeho splácet, a také tu musíme ručit nemovitostmi, ale to je často ve srovnání s žádáním o bankovní půjčky hračka.
A tak my lidé často žádáme o nebankovní hypotéky. A když máme dost hodnotnou nemovitost k zastavení, uspějeme. Protože nebankovní hypotéka závisí hlavně na takové nemovitosti, jíž tu ručíme. Vše ostatní je tu víceméně nepodstatné, nad případnými žadatelovými nedostatky se tu přimhouří bez problémů oko.
